Smíte vědět, zda je politik ve střetu zájmů. Potvrdit to ale musel až soud

17.03.2015 17:53

Nejvyšší správní soud dal za pravdu neziskové organizaci Oživení, o.s., které se na Magistrátu města Ostrava domáhalo informace, jak dopadlo přestupkové řízení bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. Město nechtělo několik let informaci poskytnout s odvoláním na politikovo právo na ochranu soukromí. Soud shledal tento postup v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Pavel Drobil, který v letech 2010 až 2013 usedal i do poslanecké lavice, byl stejně jako ostatní veřejní funkcionáři povinen pravidelně podávat pravdivá a úplná oznámení dle zákona o střetu zájmu. Na základě oznámení Oživení s ním v roce 2012 zahájil Magistrát města Ostrava správní řízení, aby zjistil, zda jím podané prohlášení splňovalo zákonné parametry, případně zda se nedopustil přestupku. Oživení se poté domáhalo informace, jak přestupkové řízení dopadlo. Úřad však informaci odmítl vydat s odkazem na soukromí vrcholně postaveného politika.

Postupně spor došel až k Nejvyššímu správnímu soudu, který v únoru 2015 rozhodl, že veřejnost má právo znát nejen výsledek řízení, ale i důvody, které správní úřad k vydanému rozhodnutí vedly. Přestupkové řízení totiž prověřovalo splnění povinností, které ministrovi ukládal zákon o střetu zájmu. Projednávaného přestupku dle zákona o střetu zájmu se navíc soukromá osoba ani dopustit nemůže.

Právo veřejnosti na informace zjevně dle soudu převažuje nad ochranou soukromí Pavla Drobila, neboť přestupek, z jehož spáchání byl podezřelý, souvisí s jeho působením ve veřejné funkci (a to dokonce velmi vysoké). Soud nezjistil žádné skutečnosti, které by zásah do jeho soukromí. Magistrát města Ostravy, stejně jako nadřízený orgán Krajský úřad Moravskoslezského kraje, tedy postupoval v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, když informaci o výsledku přestupkového řízení odmítly poskytnout.

Politiky nic nenutí zákon dodržovat

Oživení provedlo v roce 2011 rozsáhlou kontrolu fungování zákona o střetu zájmů. Prověřeno bylo téměř 500 oznámení o činnostech veřejných funkcionářů (členů vlády, poslanců, senátorů, radních krajů). Poté podalo více než 120 oznámení na podezření ze spáchání přestupku. Většinu přestupků správní orgány odložily. Trest stihl jen naprosto minimální část veřejných funkcionářů, kteří své povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů porušili. Tresty byly navíc spíše symbolické: od napomenutí po pokuty ve výši maximálně několik tisíc korun.

Politiky za současné situace tedy v zásadě nic nenutí zákon o střetu zájmu dodržovat, neboť sankce jsou ukládány jen zcela výjimečně a nemají odstrašující účinek. 

Psáno pro HlídacíPes.org

Poznámka autora nad rámec původního příspěvku: Citováno je z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze dne 26. února 2015, sp. zn. 2 As 196/2014

Zpět

Kontakt

Mgr. Petra Bielinová, advokát
IČ: 71623892, ČAK: 12576
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

+420 605 543 419

© 2014

Vytvořeno službou Webnode